Pořád se mi nechtělo věřit, že parní hrnec může být tak dokonalý, jak o něm všichni mluví. Že prý uchová vitamíny, vše je z něj mnohem chutnější. No, tak jsem ho konečně taky vyzkoušela a tady jsou výsledky.
Jako asi každý z Vás, kdo rád vaří, často pokukuju po různých kuchyňských spotřebičích a vymoženostech. Není tedy divu, že jsem se zasekla i nad parním hrncem. Tenhle všemi vychvalovaný kuchyňský pomocník mě nakonec vážně mile překvapil, takže si ho nemůžu vynachválit.
Všude vychvalují zachovávání vitamínů v zelenině při vaření v parním hrnci, takže volba prvně zkoušených potravin byla naprosto jednoduchá -> mrkev a brokolice. Nemohla jsem prostě uvěřit neustálému vychvalování chuti mrkve a brokolice při použití tohoto způsobu vaření. Prý že mrkev je krásně sladká a chuť brokolice se nedá s ničím srovnat.
Konkrétně se mi tedy do kuchyně dostal hrnec od společnosti Tefal, který můžete vidět na úvodní fotce článku. Hned při prvním použití jsem byla mile překvapená. Zeleninu stačilo jen očistit, nakrájet a šup s tím do jednoho z košíků. Na horní plát jsem dala okořeněná krůtí prsa a do misky na rýži bulgur s bylinkami zalitý vodou. Pak už jen stačilo zapnout funkci vitamin+ a nastavit budík na cca 25min.
A jak první test dopadl? ->
(Krůtí prsa, bulgur, mrkev, brokolice z praního hrnce + čerstvé rajčátko)
(Ještě zeleninka z blízka)
Jak je vidět na fotkách, zelenina měla po uvaření snad ještě hezčí barvu než za syrova. No a chuť? Ta mě vážně překvapila stejně jako všechny ostatní, co poprvé jedli zeleninu z parního hrnce. Když jsem četla komentáře typu "Poprvé jsem vážně cítil/a chuť brokolice." musela jsem se začít smát. Teď je už ale dokonale chápu. Takovou chuť jako má zelenina z parního hrnce žádnou jinou přípravou nezískáte a věřte mi, že si vážně pochutnáte.
Většina lidí to i přes výhody uchovaných vitamínů odmítá s tím, že například maso je naprosto bez chuti. To ale také není úplně pravda. Maso můžete okořenit stejně, jako když ho pečete, dusíte, nebo snad smažíte. Samozřejmě ale bez toho oleje, pak by parní hrnec ztrácel své kouzlo. Z prvopočátku, jsem i já sama měla trochu strach, že zelenina musí přeci od masa a koření na něm načichnout, to samé bulgur, ale nic takového se nestalo. I když jsem měla brokolici a mrkev ve stejném košíku, žádná část potravin od sebe vzájemně nechytila jinou chuť.
Abych se opravdu přesvědčila o tom, že potraviny od sebe žádnou pachuť vážně nechytí, přišla na řadu ryba. No uznejte, co může být zdravějšího, než ryba a ještě ke všemu upravená v parním hrnci? Největší chuť byla zrovna na lososa, což bylo pro tuto zkoušku vzhledem k jeho aromatu dokonalé. Přílohou se staly fazolové lusky a brambory -> klasika. :)
A jak to dopadlo?
(Jeden losos v medu s mandlemi, druhý sůl, bylinky a mandle.
Brambory posypané sušenou petrželkou)
(Tady můžete vidět krásně zachovalou barvu a strukturu ryby.)
u tohohle pokusu se stala první chyba -> brambory jsem nechala příliš krátce, takže uprostřed byly některé ještě tvrdé, ale ty co s stihly uvařit byly opět vynikající a s normálně vařenými bramborami nesrovnatelné. Luskům i lososovi ovšem stačilo pouhých deset minut. Opět vynikající zachovaná chuť, kterou si doteď nemůžu vynachválit! A to nejdůležitější, každá potravina měla jen tu svou požadovanou chuť. nic od sebe nenačichlo a podobně.
A ještě jedna večeřová, i když v horší kvalitě.
(Mrkev, brokolice, kuřecí prsa na kousky.)
jak můžete vidět, mrkev a brokolici v parním hrnci jsem si vážně oblíbila a nyní už věřím veškerým článkům a komentářům o jejich chuti. Kuře nemusíte dělat jen ve velkých kusech, i takto na kousíčky se dá do hrnce vyskládat a obě verze jsou ve výsledku krásně šťavnaté!
Takže za mě je úprava potravin v parním hrnci nejen při redukční dietě volbou číslo 1 a parní hrnec jako takový opravdu velký zázrak! Teď už se jen nechat inspirovat zajímavějšími recepty a vše bude dokonalé. :))
A co Vy? Vyzkoušeli už jste parní hrnec? Máte vlastní oblíbená jídla, která v něm připravujete? :)
Mám už pár let (i když jiný formát - klasický hrnec na vodu a nad ním ty koše na páru), používám, miluju. Zjistila jsem ale, že přílohy (brambory jsou skvělý příklad, ale platí to pro všechno) je nutno osolit výrazně víc, než by se dalo do vody. Já dávám celou hrst soli a rozetřu to na ně. Kondenzovaná voda po nich stéká a sůl bere s sebou. Pokud by se solily normálně, budou bez chuti.
OdpovědětVymazatJako další mě bavilo skládat maso nad přílohu, tuk a šťáva pak z masa kapaly do přílohy a chutnalo to skvěle.
Můj oblíbený recept: losos + brambory + chřest.